Vážení,

Z organizačních, technických a v neposlední řadě i časových důvodů jsem se rozhodl sloučit všechny své webové projekty pod jedinou adresu. Tou se stala adresa mého osobního webu www.rocker-tialk.chytrak.cz. Z tohoto důvodu již nebude zdejší web aktualizován, leda že by měl někdo zájem na spolupráci při jeho udržování. Proto Vás prosím: navštěvujte mě na nové adrese i nadále.

Děkuji všem za dlouhodobou přízeň, kterou jsem byl z Vaší strany poctěn více než čtyři roky.

Díky

Vladimír Kotýnek ml. alias Rocker-Tialk

! www.rocker-tialk.chytrak.cz !

Omluvy a výmluvy

Uplynulo již mnoho času od chvíle, kdy jsem napsal poslední recenzi z mého cyklu o kapele Kabát. Možná už jste si říkali, že jsem to tiše vzdal a dělal, jako by žádný můj seriál o nejznámější tuzemské kapele současnosti nikdy neexistoval, avšak opak je pravdou. Mimo jistých důležitějších povinností, ať milých či nemilých, které jsem v čase mezi touto a předcházející recenzí musel plnit, jsem po celou tu dobu přemýšlel nad recenzovanou deskou i nad tím, jak shrnout celou diskografii a vývoj hudby Kabátu. Jak víte, názor člověka se stále vyvíjí a mění. Mimo několika málo jeho základních přesvědčení platí rčení: ?Jen blázen nebo blbec nikdy nezmění svůj názor.? Můj názor, jak si můžete z mého věku domyslet a jak vyplývá z mých článků, se teprve utváří a popravdě se mění častěji, než by možná měl. Proto jistě chápete, jak je pro mě těžké vytvořit si celistvý a relativně stabilní názor na tuto svéráznou kapelu. Nedivte se tedy, že co jednou vyzdvihuji a chválím, to jindy shazuji a haním. Přesto se však stále snažím o poměrnou objektivitu, avšak úmyslně lehce zbarvenou subjektivním názorem.

Vše autentické, čertužel!

Po tomto výmluvně omluvném úvodu se raději bez dalších okolků přesunu přímo k recenzi samotné. Jak jste mohli vytušit z nadpisu a jak také vyplývá ze zdravé logiky, pod lupu jsem si dnes vzal první ?živák? Kabátu s příznačným názvem Živě. A co vám budu vyprávět, je to prostě hrůza. Jste-li skalním fanouškem Kabátu, možná mě po tomto výroku ukamenujete, ale já si za ním stojím. Problém není v materiálu, který kapela na desce prezentuje, oním kazem je zvuk. Ten bych docela dobře mohl přirovnat ke zvuku, který je dnes schopen zaznamenat lepší mobilní telefon. Hlavním problémem je jistá kolísavost zvuku kytar a nepříjemně rušivý zvuk Hurvajzových činelů. Mnohdy ve slokách je také zpěv naprosto utopený ve změti dunivých basů a čvachtavých bicí, které jsou nepřirozeně vytažené nad ostatní složky, z nichž se záznam skládá. Pro koncert je nebo spíše býval takovýto zvuk vhodný, ale na desce zní naprosto otřesně.

Jen tak na úvod

Jak jsem slíbil v předcházejícím díle mého seriálu o nejpopulárnější české rockové formaci současnosti, hodlám se věnovat zrecenzování všech desek této skupiny. Pro ty, kdo první díl nečetli připomenu, že se jedná o skupinu notoricky známou, skupinu jménem Kabát. Z logických důvodů začnu debutem kapely, deskou s názvem, jenž málem i pohoršuje některé spoluobčany. Myslím, že všichni již tušíte, že budu psát právě o albu Má jí motorovou.

Vzhled je také důležitý..

Při prvním pohledu na album je odhaleno mnohé, obal desky nám umožní utvořit si obrázek o filozofii Kabátu v této době. V popředí párek prasat, v pozadí traktor, vedle kapely stojí ?JeZeDačka?. Otočím-li na druhou stranu, co nevidím! Už ty názvy písní! Má jí motorovou! Sex, pervers! Fuck?n?roll! Máš to už za sebou! Orgie! Sex, roky, rock?n?roll! Takové písničky, to je přeci otřesné! Co může intelektuál od takové desky vůbec čekat? Čekat může jen dvě navzájem se vylučující věci. Zdravý rozum intelektuála začne bít na poplach a intelektuál tak CD vypne, zlomí a zahodí. Toto může být první varianta, ta druhá zní takto: Intelektuál zjistí, že je to slušný odvaz, jaký potřebují všichni, a tak si Kabáty bude pouštět dál. Co pak napadne průměrného rockově orientovaného občana? No přece nic jiného, než slova jako úžasné, skvělé, famózní, hodně dobrá muzika, je to dobrý, je to ze života. Asi je vám tedy jasné, pro kterou skupinu lidí byla tato deska určena, především však která skupina lidí chodila v té době na Kabáty.

Prolog

Dost možná si právě říkáte, že jsem dalším fanouškem Kabátů, který se rozhodl napsat pár ?blábolů? o své nejoblíbenější kapele. Pravděpodobně je to pravda, jelikož Kabát se v mém osobním žebříčku kapel již několik let drží v jakési pomyslné top desítce, jednou výš, jindy zase níž. Já bych však rád těch svých pár ?blábolů? napsal trochu jinak. Znamenalo by to hlavně sepsat stručnou historii kapely z mého pohledu jako z pohledu fanouška a poté se věnovat retro recenzím na jednotlivá alba. Možná si právě říkáte, že jsem se zbláznil, že na to nemám ? první tvrzení nevylučuji, pravdivost druhého si můžete ověřit v následujících řádcích.

Nenáviděný fenomén

Kabát, při vyslovení tohoto slova se mnoha lidem rapidně zvýší tlak, někteří začnou propadat emocím a rozplývat se nad fantastickou hudbou, jakou tato kapela bezesporu produkuje, jiní začnou rudnout a zuřit, nadávat a proklínat ty ?vožraly z hospody?, jejichž hudba je naprosto otřesná, primitivní a urážející, avšak velice chytlavá, jim se však samozřejmě stejně nelíbí. Tito lidé mají zajisté také pravdu. Oba tábory oněch lidí, fanoušků i odpůrců, kabátníků a antikabátovců, dosahují přibližně stejně monstrózního rozměru, ten se mění ve prospěch jednoho či druhého podle aktuální oblíbenosti a aktuálních úspěchů kapely.

Jak hlásá znělka v regionálním rádiu, letní sezóna na parketu v Hořepníku je v plném proudu. Tento víkend mohli všichni rockeři a hlavně všichni příznivci kapely Harlej slavit, tedy alespoň těch více než pět set fanoušků této formace, kteří přijeli do Hořepníka. Počasí se vydařilo, motorkáři se od loňska moc nezměnili (kdo tam byl do konce, ten ví, o čem mluvím ? pozn. redakce), takže jsem o mnohé krásné zážitky bohatší.

Nikoliv standardním best of albem, ale poctivými třinácti zbrusu novými skladbami oslaví skupina ARGEMA letošní čtvrtstoletí svého působení na rockových pódiích.

Autorsky se na novém CD podílela většina osazenstva kapely. Jako hosté se zapojili renomovaní textaři Petr Šiška, Hanka Sorrosová či Ivan Rössler, tedy lidé známí svou spoluprací s mnoha tuzemskými hvězdami populární i rockové muziky.

Všichni přátelé metalové muziky pozor!

IT´S BLACK FRIDAY!

V pátek 13.dubna bude v Masters of Rock Café ve Zlíně černý pátek. Máme pro to 6 důvodů, 6 kapel, které vás nabijí metalovou energií.

Na 1. ročníku metalového festivalu INFERIFF vystoupí špička domácí scény a jedno překvapení z Polska. A ne překvapení ledajaké. Headlinerem prvního ročníku je VIRGIN SNATCH ? smečka kterou si zapamatujete už při prvních riffech. Nekompromisní thrash/death testamentovského střihu který vás nenechá v klidu. Anebo co takhle se proběhnout lesem extrémní melodiky v podání ADOR DORATH? Šest průvodců do světa dávných mystérií a hypnotické black-doomové smrště. Kdo rád progresivní dark metal s doom a death vlivy, toho jistě potěší další z nej domácích kapel ? SIX DEGREES OF SEPARATION, kteří taktéž zdobí náš festival. A pro oldschool thrash dřevorubce je tady SHAARK, Pantera na české scéně; ANTROPOID ? smečka, co Vás vrátí do doby vrcholného rozkvětu thrashmetalu vírem riffového uragánu. Celý metalový svátek odstartuje AGONIA ? Metallica revival, která zahraje legendární skladby nejznámější metalovky na světě.

O Harleji v tomto roce již bylo napsáno mnoho. Někdy bylo psáno s pochvalou a někdy zase s velkou kritikou. Tak jak, je to se vším. Jak již určitě víte, Tomáš Hrbáček nahradil ikonu Harleje Vláďu Šafránka. Každý si myslel, že je nemyslitelné, aby Harlej fungoval bez Šafránka. Počáteční rozpaky, ale brzo rozehnal sám Tomáš, který předtím zpíval ve grupě MASH.

Letos se již odehrál třetí ročník vyhledávající soutěže pro začínající rockové kapely s názvem Česká rocková liga. První ročník vyhrála Pangea, která letos otvírala finálové kolo. A minulý ročník vyhrál Snail, připomínající americkou skupinu KoRn. Do základního kola se přihlásilo 350 kapel a prvním sítem vyřazování prošlo 36 souborů, které si to rozdali o 12.postupových míst do semifinále, které se konalo na Basinfirefestu 2006. Tam se nejlépe vedlo Dirty game, Forrest jump, Fourth face a Glock 22, kteří postoupili do finále ČRL. To se konalo již tradičně na parketě do zříceninou hradu Vlčtejn (Plzeň ? jih).